V posledních letech se do povědomí veřejnosti dostalo téma mikroplastů. Jsou s nimi spojována dost děsivá tvrzení, jako že výrazně snižují testosteron a rozhazují hormony, vedou k rakovině a podobně. A co víc, jsou všude kolem nás – v jídle, které jíme, i ve vodě, kterou pijeme. Jak to tedy s mikroplasty ve skutečnosti je, jak se jim vyhnout a je to vůbec možné?

ODKUD A CO JSOU MIKROPLASTY?

První objevení mikroplastů bylo v 70. letech minulého století, pojem mikroplasty pak pochází z roku 2004, kdy jej poprvé užil profesor Richard Thompson. Zprvu se výzkumníci soustředili na život v moři, ale až v roce 2018 byla jejich přítomnost poprvé potvrzena u lidí. Poprvé pouze ve vzorcích stolice, následně i v placentě, krvi, srdci, varlatech i mozku. 

Jedná se o malé až mikroskopické kusy plastu, které se do přírody a našich těl dostávají z řady různých zdrojů. Protože se světová produkce plastů rok od roku stabilně zvyšuje, nezdá se, že by se riziko v příštích letech nějakým způsobem snížilo. Jednorázové plastové obaly, ale i ty určené k dlouhodobému využití, všechny mohou být zdrojem odštěpků, mikroplastů a nanoplastů v přírodě i našich tělech. 

Plasty se prakticky nerozloží, pouze se rozštěpí do menších a menších částeček. Jsou součástí stravy, oblečení a dokonce i vzduchu, který dýcháme. Každý rok se do přírody vypustí odhadovaných 10–40 milionů metrických tun mikroplastů a rokem 2040 se tohle číslo může i zdvojnásobit.

JSOU MIKROPLASTY NEBEZPEČNÉ?

Ano. Jejich přítomnost je jasně potvrzena nejen v orgánech, ale dokonce i v mateřském mléku, takže se plni mikroplastů prakticky rodíme. Studie na zvířatech a buňkách ukazují biologické změny, jako jsou záněty a zhoršení imunitního systému, změny metabolických funkcí, abnormální růst a vývin orgánů, buněčné poškození a další. 

Studie našly spojení mezi mikroplasty a reprodukčními, respiračními i zažívacími potížemi u lidí a dokonce naznačují zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva a plic. Zdá se, že dokonce vedou ke genetickým změnám a k poklesu hladin testosteronu poškozením buněk ve varlatech. Některé druhy plastů navíc zřejmě dokážou mimikovat naše přirozené hormony, a tak vést k ještě horší endokrinní disrupci. 

Je zřejmé, že dopady mikroplastů jsou znatelné a reálné a spolu se sedavým životním stylem a sníženou kvalitou stravy mohou stát za celou řadou generačních onemocnění a chorob. Jejich kompletní dopad na nás ale zatím není zcela zřejmý a jasný, studie stále probíhají a v příštích letech se jej teprve začneme dozvídat.

Jsou také nebezpečné pro životní prostředí, což samozřejmě znamená ultimátní nebezpečí i pro nás. Dělají půdu méně úrodnou a vedou k rychlejšímu tání sněhu, což může napomáhat klimatickým změnám.

JAK SE JIM VYHNOUT?

Mikroplasty v našich tělech jsou už jistě nevyhnutelné, ale je v našem zájmu minimalizovat naše vystavení jim. Způsobů je celá řada. Na prvním místě je nahrazení plastových obalů a krabiček na jídlo nerezovými nebo skleněnými, které jdou použít i v mikrovlnné troubě. Právě zahřívání vede k vypouštění škodlivých chemikálií z plastů, a tak je dobré se vyhnout především tomu. Samozřejmě to znamená vyhnout se plastovým brčkům, příborům i kelímkům. Jistě se jedná i o výrazné omezení plastových prkének na krájení, u nichž bylo napozorováno velké množství plastů uvolňujících se do jídla. Na zabalení jídla je lepší než fólie určitě alobal a v kuchyni jsou vždy přednější dřevěné nástroje.

Nakonec výrazně varuji před teflonovými pánvemi a dalšími nepřilnavými materiály, které při poškrábání, vysokých teplotách a časem při degradaci vypouštějí velké množství nebezpečných chemických látek. Raději vždy volte nerezové, železné nebo keramické pánve a hrnce. Dokonce i ty kamenné mohou být potenciálně nebezpečné, vybírejte tedy keramické a PTFE-Free varianty (často to nebývají ty nejlevnější). Raději taky využívejte dřevěně nástroje, než nerezové, aby se pánve nepoškrabaly.

Dokonce i klasické jednorázové houbičky jsou potenciálním zdrojem mikroplastů, obzvlášť jejich "tvrdší" strana. Je tedy dobré zvolit a vyhledat alternativu, jako třeba pratelné kuchyňské žínky z bavlny, kokosu či jiných přírodních látek. Taky je dobré vyhnout se co možná nejvíce plastovým lahvím z obchodu a raději volit ty skleněné nebo vodu z kohoutku.

Ocelové láhve nebo dokonce ty skleněné jsou samozřejmě mnohem lepší pro přenášení a konzumaci tekutin. Samozřejmě je dobré se vyhnout i plastovým lahvím pro děti, protože experti tvrdí, že nehledě na druh plastu je vždy reálné riziko chemické kontaminace.

NEVYHNUTELNÉ ZDROJE

I pokud uděláme všechno, co je v našich silách, abychom se mikroplastům vyhnuli, přeci jen jsou některé zdroje prostě už asi nadobro kolem nás. Jsou ve vzduchu, který dýcháme, jsou ve vodě, zelenině, ovoci i zvířatech. Dokonce i továrny, které používají často velké množství plastů, naše zdroje jídla dále infikují. Mořská sůl je pak plná mikroplastů z moře.

I přesto je na nás minimalizovat maximálně naše vystavení mikroplastům a tím i jejich negativní dopad na naše zdraví a těla, ačkoliv čas od času se jen těžko vyhneme vystavení plastům a různým obalům, jejich hladina v našich tělech a tak i míra jejich dopadu je ovlivnitelná.

Zdroje:

https://oceanservice.noaa.gov/facts/microplastics.html

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9920460/

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0166445X16303563

https://www.ucsf.edu/news/2024/02/427161/how-to-limit-microplastics-dangers

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10151227/

https://med.stanford.edu/news/insights/2025/01/microplastics-in-body-polluted-tiny-plastic-fragments.html

https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acs.est.8b04180?journalCode=esthag

UPGRADE TĚLA je projekt zaměřený na optimalizaci výkonu a zdraví skrze experimentování, studium a sdílení zkušeností. Nejedná se o lékařský projekt ani zdravotnickou službu. Veškeré informace berte jako inspiraci, nikoliv doporučení. Každý upgrade svého těla provádíte na vlastní odpovědnost.